Jak najít rovnováhu

2/20/2019



Tenhle post měl být původně o mých nových botách, ale nějak mi to nejde přes prsty, a tak tu pro vás mám zase jedno téma k zamyšlení. Protože, kdo mě zná, tak ví, že tohle mě baví. 
Za dob našich rodičů, nebo spíše mých, kdy se všichni měli zhruba stejně a ti, co se měli víc, byli hlavně zloději a vexláci, si nikdo nic moc nezáviděl. Lidé se mezi sebou neporovnávali a každý se hlavně snažil žít ten svůj život. Dnes máme tolik možností pracovat a studovat ve světě, můžeme zakládat startupy nebo dokonce měnit svět, o čem se našim rodičům ani nezdálo. A hlavně žijeme v době internetu. Najdeme na něm všechno a všechny a s tím taky přichází jedno velké ALE.


Máme najednou srovnání s celým světem. A díky tomu se můžeme někdy cítit frustrovaní a méněcenní. Najednou vidíme, jak málo jsme  toho v životě dosáhly a chceme pořád víc a víc a myslíme si, že nám to přinese štěstí. Jenže ta pravda bývá vždycky někde uprostřed a nic není jen černobílé. Dostáváme se dobrovolně do stavů, kdy jsme vyčerpaní, demotivovaní a frustrovaní. Jak z toho ven?


Pro mě je jediná správná cesta. Najít sám sebe a svou vntřní rovnováhu. Bez ní jsme totiž tak nějak ztracení a příliš křehcí. Bereme si na bedra věci, které bychom jindy vůbec neřešili. Jak tu zatracenou rovnováhu ale najít? Na začátek jedno důležité info, nikdy to není lusknutím prstu a je to neustálá práce. Mám ale pocit, že bez toho si nemůžete užít ani ty šťastné chvíle a ani si vzít to nejlepší z těch horších. Když nemáme srovnáno v sobě, kým jsme a co chceme, těžko víme, jak tím životem kráčet. Nechci tady přebírat jen všeobecné rady zvenčí, ale mám pár věcí, které mně fungují a dávají mi smysl.


1) Přestaňte se srovnávat
Nejtěžší bod na začátek, ale vlastně úplně ten nejdůležitější. To, že vidíme něčí životní úspěchy v nás nemá vyvolávat pocit závisti. Nevíme, na kolikátý pokus to někomu vyšlo, co tomu předcházelo za pády a už vůbec netušíme, co je tím úspěchem vykoupeno. Profesní vzestup může být na úkor osobního života, stejně jako krásné tělo může pod slupkou schovávat srach a komplexy. Jeden důležitý fakt bych ráda zopakovala, náš život uděláme šťastnější jen mi sami a nikdo jiný ho za nás neodžije, proto je úplně zbytečné marnit svůj čas srovnáváním s ostatními. I kdybychom dělali všechno stejně a postupovali stejnými kroky, vždycky dostaneme jiný výsledek. Jsme prostě každý naprostý unikát a máme úplně jinou startovací čáru. 


2) Dělejte práci, co vás baví
Jestliže v životě věnujeme třetinu času činnosti, která nás nenaplňuje, zaděláváme si na velký průšvih a vyhoření, které je na spadnutí. Možná si říkáte, že plat za takovou práci je přece jen výhodnější a chvíli se sebeobětujete, ale nemělo by jít o pernamentní stav. Sama jsem si tím prošla a tu aktuální svobodu, kterou na volné noze mám, bych asi už za nic nevyměnila. Když najdete, co vás baví, najdete konečně i velkou část sebe. Seberealizace je jeden z bodů vnitřní rovnováhy. A pokud spojíe to, co vás baví s tím, že vás to i živí, je to ta nejlepší cesta.


3) Čas na sebe
Nic se ale nemá přehánět a ani práce, která vás děsně baví. Občas je potřeba vypnout a dělat něco jiného, abyste zase mohli někde načerpat energii a nápady. Anebo prostě jen relaxovat a nechat mozek i tělo odpočinout, třeba někde na dovolené. Je úplně jedno, jak ten SVŮJ čas strávíte. Jde hlavně o to, abyste byli spokojení a vyhovovalo vám to. Třeba o tom volnu přijdete na nové nápady, jak si ten svůj život ještě zlepšit. Ale hlavně vyvážíte ten pracovní čas tím svým osobním. Pokud s tím máte problém a je pro vás těžké se od pracovních povinností odtrhnout, tak začněte pozvolna. Někdy stačí jen půlhodinnová procházka, výlet o víkendu, horká vana, masáž, apod. Měl by to být čas, kdy o sobě a svém životě máte konečně příležitost  přemýšlet. Dělat si krátkodobé a dlouhodobé cíle, rekapitulovat, kde teď na té cestě jste a ujišťovat se, že to máte správně nastavené. 


4) Pohyb je život
Chtě nechtě je naše tělo a mysl propojená. Co nefunguje psychicky se nám brzo podepíše na těle a naopak. Prostě to tak je a i když sportu třeba vůbec nehodlujete a je to pro vás velký strašák, najděte si jakoukoliv aktivitu, kdy tělo zaměstnáte nějakým pohybem. Hlavně dělějte jen to, co vác baví. Byť jen to chůze. Díky pohybu udržujeme naše tělo, ale taky dostáváme do těla endorfiny a bez nich to moc nejde. Já si třeba u běhu vyčistím hlavu, zklidním se, nebo si dobře rozmyslím další plány, i běžné činnosti. U tabaty se zase perfektně zapotím a potom mám ze sebe super pocit. Plavání mi totálně vyplne mozek, protože se soustředím jen na to jedno. Všechno to jsou aktivity, které mi něco dávají a baví mě. A dokážu se k nim dokopat i sama nezávisle na tom, jestli jde se mnou někdo cvičit. Když si totiž navyknete chodit cvičit jen s někým, taky u toho moc dlouho nevydržíte. Hledejte ten svůj pohyb, který vás chytne a vydržíte u něj delší dobu.


5) Tvoření rukama
Čím více visíme na počítačích, tím více si myslím, potřebujeme dělat i něco hmotného. Tvoření je opět nějaká obdoba času na sebe a supluje pohybu nebo sportu, protože u toho dokážeme vypnout mozek. Tvořením relaxujeme a odpočíváme. Někdo kreslí, hraje na nástroj, vyřezává ze dřeva. Přítel třeba zahradničí a já nejraději šiju nebo dělám nějaké DIY výtvory v domácnosti. Jsou to činnosti, u kterých zažívám flow a to je přesně ten stav, který působí jako lék na duši. Činnost, u které nepočítáte minuty a jste ve svém živlu. Tohle pro rovnováhu podle mě potřebuje každý. 


6) Poznávání a učení
Jako děti jsme tyhle vlastnosti měli naprosto přirozeně. A někde mezi rodičovskou výchovou a školou jsme o ně nějak přišli. Ale jsou to naše běžné součásti a nelze podle mě bez nich existovat. Poznání je naším učení a učení je naším poznáním. Když třeba cestujeme, objevujeme rozdílný svět, životy druhých a můžeme si v hlavě utvořit věrnější obraz světa. Já se třeba s ciziny pokaždé vracím domů s pocitem, jak dobře se tady máme. Kdykoliv si osvojím nějakou novou dovednost nebo znalost, jsem na sebe pyšná a mám radost, když mi něco jde. Hlavně nezakrníte, protože si tu schopnost naučit se něco nového neustále procvičujete a to vás udržuje v obraze. A rozhodně to neznamená umět všechno a hnát se za vším. Ale opět si najít to, co mi osobně dělá radost a dává nějakou přidanou hodnotu. Ať už to bude tvoření, sport, nebo cokoliv jiného.


7) Rodina, láska a sebeláska
Pro mě je můj partner středobod mojí rovnováhy. Je velkou částí mého života a bez něj bych dneska asi nebyla tím stejným člověkem. Naučil mě dívat se na věci jinak a více s nadhledem. Když máte vedle sebe někoho, s kým můžete být sami sebou, komu se můžete otevřít, na nic si nehrajete, máte ve svém životě toho nejbližšího přítele, komu se můžete svěřit naprosto s čímkoliv. Tohle je tak uklidňující pocit a pro můj vnitřní klid neodmyslitelná součást. Rodina a láska vás má ráda takové, jací ve skutečnost jste. Mně vztah naučil mít se ráda i se všemi nedokonalostmi.  A mít se ráda, přijmout se je jeden z pilířu vnitřní rovnováhy. 


8) Umění se pochválit
Nemůžeme očekávat, že to za nás udělá kdokoliv jiný, že si okolí všimne všech našich malých úspěchů a že dokáže ocenit ty velké. Sebeláska totiž podle mě souvisí i s uměním se za něco odměnit. Může se nám totiž stát, že se za něčím honíme, usilovně toho dosáhneme a někde na té vytrvalostní cestě zapomeneme na to, čeho všeho jsme už dosáhli a co máme za sebou. A to vede zase opět k pocitu prázdnoty až vyhoření. Pochvalte se každý den za něco, co se vám povedlo. Můžou to být úplné maličkosti, třeba že jste si připravili super snídani, že jste zvládli zavolat doktorovi, přijít včas na schůzku nebo domluvit hodiny tance. Najděte si cokoliv, co za to stojí. Každý den tak budete usínat s pocitem, že to za něco stálo a že se můžete těšit na další, co vám přinese.

vintage coat, HM turtleneck and hat, Mango jeans, Givenchy bag, Bimba y Lola boots
ph. Karol

Tohle je hlavní mix, díky čemu se cítím dobře. Jsem zdravá, pravidelně se hýbu, mám se ráda i s pár kily navíc, dokonce i s těmi málo vlasy, co mi na hlavě zbyly a křivými zuby. Mám milujícího partnera, který je moje součást a vztah, o který vzájemně pečujem a přináší nám radost. Mám práci, co mě baví i živí a zároveň si při ní dokážu najít dost času na sebe a své koníčky. Buduju si kolem sebe přátelství, která uznávají stejné hodnoty jako já a mají na svět podobný názor. A hlavně žiju konečně svůj život, ne ten který bych chtěla žít podle druhých, ten vysěný a na hony vzdálený, ale ten reálný, ten můj. To všechno mě nechává šťastnou, spokojenou a vnitřně vyrovnanou. Ono to totiž vůbec není o penězích, hmotných věcech a titulech před jménem nebo za ním.

Dokážete si sami sobě přiznat, na kolik jste se sebou s vým životem spokojení? Jak moc jste nad věcí, že vás ty malichernosti světa a druhých nerozhodí? Máte pocit, že jste tu svou rovnováhu už našli? A pokud ano, co k tomu nejvíc přispělo? Budu ráda za vaše osobní zkušenosti.




You Might Also Like

6 komentářů

  1. Dakujem za skvelé tipy a skvelý članok! Niektoré z nich už robím, niektoré si musím pripomínať a niekedy sa pristihnem aj pri tom porovnávani, ale nie je to take strasne, vzdy si poviem, ze sa to neoplati a treba si zit svoj zivot.. Inak krásny kabát :)

    www.sinnamona.blogspot.com

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kabát je úlovek z Vintedu, jen jsem ho zatím moc neunosila, což další zimu určitě napravím. U žen je to porovnávání hrozně moc zažité, takže není vůbec jedndoduché se od toho odprostit, ale když se to podaří, je to tak osvobozující pocit.

      Smazat
  2. Svoji rovnováhu momentálně hledám, musím se srovnat sama se sebou a vykašlat se na okolí. Bohužel když člověk něco řeší v sobě, najednou to na něj padá odevšad a o to je to těžší. Jani, moc hezký článek. Takové mě tu baví nejvíc :) Hezký den :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vím, že to vůbec není snadná cesta. Když ale najdeš ve svém životě ty hlavní pilíře, kterých se může chytit, ať už je to vlastní sebevědomí, sebeúcta, práce, která tě baví, nebo jen to, že se vzděláváš a směřuješ postupně za svým cílem, tak jsi na správné cestě toho dosáhnout. Držím palce :)

      Smazat
  3. Krásny článok, múdro napísaný, dá sa s týmto len súhlasiť :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju mo za takový feedback, pak vím, že to dává smysl :)

      Smazat

Like us on Facebook

Flickr Images