Mám tu pro vás dneska takový rychlo návod na personalisovaný nápis, který si můžete aplikovat třeba na džínovou bundu, jako mám já. Nebo kamkoliv jinam, např. na plátěnou tašku, tričko, atd.
Mám tu pro vás po delší době zase jeden rychlý DIY návod. Při brouzdání po netu jsem narazila na tuhle Loewe mikinu s vyšívaným logem z bavlněného provazu a mně se ten nápad tak líbil, že jsem si chtěla vyrobit něco takového sama.
Naskytla se mi díky spolupráci s inConcept magazínem skvělá možnost přihlásit se na nějaký z kurzů módního institutu. Umíte si představit, jako radost mi to udělalo. Už jsem o něm hodně slyšela a už jsem i zvažovala, že se jim sama ozvu a pak přišlo tohle.
Isnitut nabízí spoustu kurzů pro nadšence do fashion, naučí vás tu šít, včetně začátečníků, dělat módní ktresby, bez kterých se jako designér neobejdete, vyznat se v materiálech, to se hodí snad každému a kromě toho umí i styling a marketing. Mají toho na výběr hodně od jednodenních, víkendových až po dlouhodobé kurzy. Vždy do vás dostanou jak teorii, tak i praxi a semináře a kurzy vedou zkušení lektoři a dost často si na hodinu pozvou i lidi z praxe s reálnými zkušenostmi.
Co jsem si z kurzů vybrala já..? Šít už celkem umím, s materiály si taky rozumím, ale co jsem od školy naprosto zapomněla, byla modelace střihů. A tak bylo ve výběru jasno. Co si pod tím představit? Pokud chcete šít oblečení na míru, nebo si ho někde nechat ušít, tak se bez střihu neobejdete. A ten nevykreslíte z žádného časopisu. Ten je potřeba si vytvořit úplně nově. A tak jsme si první den tohohle víkendového workshopu vysvětlily teorii, jak se střihem pracovat a jak ho upravovat podle potřeby. Pak jsme se naučili brát míry přímo na těle. Bez správného měření to prostě nejde. Z naměřených rozměrů jsme vytvořili základní střih. To je střih, ze kterého už můžete odvodit skoro všechno, kabát, sako, šaty, košily, sukni, atd. S takovým střihem můžete klidně za švadlenou, protože vám podle něj ušije kromě kalhot skoro všechno.
Kurzem nás prováděla zkušená Terezka Ujevičová, jejíž kousky jsem obdivovala už na posledním Designbloku. A pokud se chcete podívat na její tvorbu, nenechte si ujít Design week. Má neuvěřitelný talent a hraje si se střihy i zpracování. Tu její kolekci Mráz jsem si zamilovala, jednou jsem obdivovala její kousek v galerii FOX a tonatolik, že jsem zvažovala, jestli si něco takového vytvořit doma, nebo si tu boží vlněnou mikinu rovnou koupit.
Ale zpátky ke kurzu. Byly jsme jen 3 na jednu lektorku, tak jsme mohly mít všetečné dotazy a dostalo se nám naprosto individuálního přístupu. Na tomhle kurzu nás stejně mohlo být max. pět, aby to dávalo smysl. Po tom, co jsme měli ten náš střih na míru, jsme si ho obkreslily na látku, tzv. kaliko. To je materiál, kteří používají designéři na otestování, zda střih podle návrhu sedí na těle dobře. Nemusí tak první model rovnou střihat z těch drahých látek. Hezky je na tom pak vidět, zda je potřeba něco upravit nebo ne. U mě jsme nově zakreslovaly jen velikost výstřihu a trochu boční švy. Jinak střih seděl perfektně. Tímhle skončil po 7 hodinách první obsáhlý den našeho workshopu.
Následující den už jsme si měly přinést vlastní návrh nebo fotku oděvu, podle kterého bychom si chtěly vytvořit střih. Jedna účastnice si chtěla ušít atypické kalhoty, druhá zase klasické pouzdrové šaty, aby jí sedly na její nekonfekční postavu. A já...? Co myslíte, musela jsem mít zase něco extra, asi jako vždycky. Už hrozně dlouho pokukuju po těchle šatech od Zimmermanna. Mám tuhle značku strašně ráda, mají dokonalé ženské šaty s bohémským nádechem. Ale toho materiálu, co na ně potřebujete. Takže ty mé šaty vychází ze zavinovacího střihu, ale jak vidíte, jsou asymetrické a to jak na ramínkách, které je každé jiné, tak i na voláncích kolem výstřihu a zároveň na sukni. Na tohle jsem si rozhodně sama netroufla, takže jsem byla vděčná za Terezy zkušenosti.
Pomocí toho základního střihu jsme si odvodily šablonu pro vrchní díl a sedlo, ke kterému se přišívá cípatá sukn. Tohle je jako základ na šaty to nejdůležitější. Všechny ty volánové díly se totiž nejlépe modelují přímo na figuríně. A tím chci naznačit i jednu důležitou věc, nestačí mít našprtané teoretické znalosti o stizích, ale najde se spousta modelů, u kterých se bude nejprvě zkoušet na figuríně s látkou a až pak vytvářet střih. V tom je ta fashion zajímavá, nejsou v podstatě pravidla. Je dobré určitě znát pravidla, ale vždy se dají přizpůsobit.
A moje shrnutí kurzu? Za mě naprosto skvělá zkušenost. Konečně jsem pochopila smysl těch všech vzorečků, přídavků, apod. při konstrukci střihu, protože mi to někdo dokázal konečně lidsky vysvětlit. Sice jsem se to za dob studia skutečně naučila, ale tehdy jsem úplně nechápala ten smysl. A teď to všechno krásně zapadlo do sebe. takže za to institutu velké díky. Mám střih přesně na míru a to znamená, že podle něj můžu experimentovat při dalším šití a nemusím pokaždé kopírovat konfekční střih z časopisu. Takhle totiž šiju pořád a vždy si to pak na látce musím přizpůsobobvat, aby mi to po sešití na stroji sedělo. Takže je to vždycky takový hazard, jestli to nakonec vyjde. Což taky znamená, že teď bych se těm omylům mohla vyhnout. Jste zvědaví na ty šaty, které jsem si vysnila, až si je jednou ušiju? Sháním na ně podobný materiál, takže jestli se zadaří, já se do nich určitě pustím.
A poslední věc, pokud jste se dostali až sem. Zvažujete, že byste se chtěli naučit šít? Víte, že se praxí naučíte nejvíc a není se čeho bát? Pro mě je šití hrozně osvobuzující ve výběru. Nemusím marně hledat v obchodech a můžu mít padnoucí oblečení vyšší kvality za mnohem menší peníze. pokud váháte, napište mi proč, ráda s vámi podiskutuju :)
Co říkáte na mou novou vyšperkovanou džísku?
Na mém IG už jste ji mohli dříve zahlédnout v nějakých stories, ale dneska se mrkneme na to, jak si doma můžete jednoduše vyrobit tyhle organzové květy, které se pak dají přišít na cokoliv budete chtít. Není to podle mě nic složitého, bude to chtít hlavně trpělivost, čas a trochu zručnosti.
Co na výrobu budete potřebovat?
Různé odstíny průhledné organzy, tu najdete ve všech látkách, kde mají materiály na šaty. Dost často se používají na plesové šaty a mají různé odlesky. Čím tenčí materiál bude, tím jemnějšího efektu u hotových květů dosáhnete. Papírové šablony na okvětní lístky. Já si zvolila oválný tvar, se kterým se dobře pracuje. Vystříhejte si je od větších po menší, budete z nich pak skládat hotové květy. Nůžky na stříhání, čajovou svíčku a špendlíky na přidržení, když bude potřeba.
Organzu si nastříhejte na obdélníky (závisí na tvaru papírové šablony), navrstvěte na sebe, přišpendlete papírovou šablonu okvětního lístku a podle ní vystříhejte tvar. Takhle to udělejte s dalšími velikostmi lístků.
Teď přichází na řadu ta nejsložitější část, protože tady budete potřebovat ten spávný grif. Je totiž potřeba opálit okraje lístků kolem dokola a to se nepovede hned. Mně to na první pokus taky nešlo, než jsem přišla jak na to. Tak si raději nastříhejte zásobu lístků z organzy. Nejlépe se mi osvědčilo najít ideální vzdálenost z boku plamene svíčky tam, kde se lístek jemně opálí a zataví kraje tak, že se mírně stáhne do sebe a vytvoří tak zabalený lístek. Vždycky si ho v rychlosti pootočím mezi prsty po celém obvodu, aby se zatavil jen tak, jak je na začištění potřeba. Když byste ho chtěli opalovat seshora, hned by se vám nad žárem svíčky zkrabatil, mám to vyzkoušeno :D Díky téhle metodě z boku plamene získáte hezky nepravidelné okvětní lístky.
A pak už začíná ta nejjednodušší část, poskládat lístky na sebe, sešít a vytvořit z nich květ. Na spodek přijdou ty největší lístky, které nejsou tolik uzavřené, abyste na ně mohli přišívat další. Já si jich do ruky vzala vždy několik pohromadě, vytvořila vrstvu, prošila nití a takhle přikládala další 3 až 4 od největší po nejmenší velikost. Konce nitě stačí zapošít (zauzlíkovat) na spodku kvítku.
A takhle vypadají hotové květy. Každý je jiný. Snažila jsem se, aby působili jemně a vzdušně a myslím, že se to povedlo.
Ale nečekejte, že takovou hromádku budete mít hned, já nad všemi strávila tak 3 večery, proto jsem vám na začátku psala o tom čase a trpělivosti :D
A kam s nimi?
Kamkoliv se vám budou hodit. Vypadají krásně na šatech, topech, ale já si vyhlídla džínovou bundu...
Na IG jsem totiž náhodou natrefila na tuhle fotku džísky od značky Anouki, kterou jsem předtím neznala a doslova jsem se do ní zamilovala. Ale reálně její cena mimo můj rozpočet. Ale nedala mi spát, tak jsem si řekla, že si podobnou vyrobím.
Hledala jsem podobný odstín modré bundy se spadlými rameny, než jsem zjistila, že moje široká záda v tom nevypadají dobře, ale objevila jsem super bundu v pánském Mangu, která splňovala vše ostatní. Je trochu delší a volnější a proto ve výsledku nevypadá s květy tak přeslazeně.
Koupila jsem korálky ve Stoklasovi a pustila se na našívání. Nejdříve jsem si rozmístila květy různě na přední, zadní díl i rukávy, přišpendlila a až pak našívala. Do středu každého květu jsem přišila perličku v pastelové barvě.
A podle své předlohy z Anouki jsem pak mezi květy ručně přišila stonky z korálků v růžové a bílé barvě. Mají v sobě dvě dírky, takže se dají na látku hezky přichytit, aby neodstávaly a za něco se nezachytávaly.
Co říkáte na výsledek, líbí se vám, troufli byste si na něco takového taky?
A když už jsem si s tou bundou dala tolik práce, tak s ním na blogu hned vzápětí čekejte i několik outfitů. Je potřeba jí vynosit. A kdyby se mi ty květy najednou okoukaly, tak je jednoduše odpářu a přišiju třeba zase na něco jiného...
Po dlouhé době nějaký kreativní DIY. Mám pro vás několik přírodních tipů, jak si doma ozdobit velikonoční vajíčka. Bez umělých barev, chemie a někdy jen s minimální trpělivostí a zručností :)
Budou se vám hodit:
- vařená i vyfouknutá bílá vejce
- lepidlo, tenké silonky
- přírodní provázek
- lísky bylinek nebo z květin
- křepelčí pírka
- slupky červené cibule nebo černý čaj
Zdobení pomocí pírek
Tohle je snad nejjednodušší ale zároveň nejefektivnější zdobení vůbec. Líbí se mi ze všech metod úplně nejvíc. V jednoduchosti je prostě krása. Co budete potřebovat? Jen křepelčí nebo jiná pírka (kreativní potřeby, google najde), lepidlo (stačil mi Herkules) a vyfouknutá bílá vajíčka. Vajíčka ještě předtím omyjte teplou vodou a octem, abyste smyli značení.
Vyfouknuté vajíčko natřete štětcem namočeným v lepidle.
Nechte chvilku zatuhnout a hned potom na lepidlo přiložte křepelčí pírko. Ubrouskem opatrně přitlačte, ať se pírko přichytí a vy nemáte ruce od lepidla. A máte hotovo. Teď je můžete nechat jako dekoraci v misce, nebo pověsit na větvičky břízy, jako mám já.
Nejsou dokonalá?
Nevíte, jak vyfouknout vajíčko?
Prvně je omyjte teplou vodou a octem smyjte značení. Tenkým hrotem nože je opatrně naťukněte, ale tak, aby vám nenakřápli, ale dostali se jen do skořápky. Tím že nůž budete posouvat a ťukat vedle, vytvoříte dostatečně velkou dírku. To samé udělejte na druhé straně, prstem si přitom přidržujte druhý otvor. Pak ucpěte prsty obě dírky a vajíčkem zatřepejte, ale opatrně, aby vám nevypadlo z ruky. Dírkami se do vajíček dostal vzduch a protřepání smíchá bílek se žloutkem tak, že vám půjdou mnohem snáze vyfouknout. Vajíčka poté propláchněte vodou, zbývající vodu vyfoukněte a nechte sušit.
A co s obsahem vajíček? Udělejte si vaječnou omeletu, fritattu, míchaná vejce, vaječné muffiny se zeleninou a sýrem nebo zapečené těstoviny zalité vaječno- sýrovou směsí.
Zdobení provázkem
Tahle metoda již vyžaduje trochu trpělivosti. Vyfouknutá vajíčka pomažte lepidlem, klidně větší vrstvu, chvilku nechte zaschnout a poté přiložte kus provázku. Opatrně ho kolem vajíčka obtáčejte dokola. Tam kde se provázek nechce přichytit, tam přidejte více lepidla. Konec opatrně přitlačte.
Barvení slupkami nebo čajem
Budete potřebovat celá nevařená vejce, lístky bylinek nebo rostlin, provázek a punčochy.
Na omytá a osušená celá vajíčka přitiskněte lístky, opatrně vložte do punčochy, na jednom konci zavázané. Několikrát otočte na druhém konci, aby se punčocha kolem vajíčka obtáhla a zajistěte provázkem na druhém konci.
Oloupejte si cibule a slupky dejte vařit do hrnce s vodou. Jakmile voda začne vřít, vložte i vajíčka a vařte je cca 10 minut, aby byla natvrdo.
Barvení černým čajem je stejné, jen místo slupek cibule přidejte k vejcí alespoň 5 sáčků silného černého čaje. Jde o přírodní barviva. Pokud chcete vajíčkům navíc dodat barvu, přidejte například lžíci kurkumy, budou krásně žlutá. Pokud je chcete více do červena, přidejte i slupky řepky. Na omytá a osušená celá vajíčka.
A výsledek bude pokaždé originální. Taková vajíčka vám krásně ozdobí velikonoční stůl. pokud je budete uchovávat v lednici, vydrží vám čerstvá až 10 dní.
Líbí se vám tyhle DIY tipy? Jestli máte další způsob, jak zdobíte vajíčka doma vy, sem s ním :)
Máte rádi ledvinky? Jestli jste jim tuhle zimu propadli jako já a máte doma šicí stroj, čas a trochu potřebné zručnosti, můžete se do jedné takové pustit sami doma. Mně výroba zabrala jeden večer. Není to úplně postup pro začátečníky, protože je potřeba umět všít zip a vytvarovat tvar. Když se ale na první pokus povedla mě, tak myslím, že ji zvládnete taky.
Co budete potřebovat na výrobu:
pevný a silnější satém, ideální na plášť, musí držet tvar a nevytahovat se
jeden zip na velkou vnitřní kapsu, druhý na malou kapsičku v zadní části
popruh, který se používá na batohy
plastovou výztuhu (kulatý tunýlek, co se používá na vyztužení tašek a batohů
nažehlovací plátno (drží tvar lépe než klasický vlizelín)
kousek látky na podšívku malé kapsy (pokud ji budete chtít dělat)
šikmé saténové proužky na začištěný vnitřních švů ledvinky
plastovou sponu na zapínání
nůžky, niť, špendlíky a stehovku (bez té se moc neobejdete)
Pokud jste se vybavili vším výše popsaným, můžeme začít :)
1) Je potřeba získat tvar na ledvinku. Ideálně z nějaké starší. Já si díly podle jedné předkleslila na střihový papír. Dá se to ale odhadnout i od oka. Jak vidíte, je jeden zadní díl s průstřihem, ten je na malou zadní kapsičku. Pak jeden nejmenší horní díl s obloukem a rovnou stranou. A poslední přední díl, který je nejdelší a v naznačené části se nahoře všívá zip. Jednoduše se vám musí všude shodovat délky stran. Když tohle dáte, máte střih připravený.
Já jsem si podle střihu vystřihla z nažehlovacího plátna všechny tři díly. Přesně podle tvaru. Tam, kde je průstřih na kapsu, tak jsem si předkreslila její tvar. Délka je podle zipu, který na kapsu máte.
2) Vystřižené nažehlovací díly jsem pomocí žehličky nažehlila na satén. Tzn. na rub látky. Saténové díly se všechny stříhají dvakrát, abyste měli hezký i vnitřek ledvinky. A stříhají se se záložkou na šití. To je ten 1?5 až 2 cm navíc, co tam necháte po celém obvodu, abyste to měli za co přišívat a chytat. Výztuha by však měla stačit být jen na jednu vrstvu. Zkoušela jsem nažehlit i nadvakrát a už to působilo až moc bednovitým dojmem.
Na fotce vidíte předkreslený tvar zadní kapsičky na drobnosti. pokud jí nechcete dělat, přeskočte rovnou na krok 12. Pro ty co nikdy nedělali žádnou kapsu se zipem, to bude dost úspora práce.
3) Pokud si na kapsu troufnete, prostřihněte si její tvar přesně podle vyznačených linií v kroku dva. pomocí žehličky si všechny záložky i růžky zahněte do rubu. Díky výztuze to bude hezky držet tvar.
4) Z lícu si stejně jako je na fotce přišpendlete zip, ten si pak i přišijte dočasně stehovkou. Bude se vám při šití snadněji pracovat.
5) Než přijde na řadu všívání zipu, je potřeba přidat podšívku kapsy. Ta je ze dvou obdélníků. Horní strany jsou o něco delší než je šířka otvoru na kapsu. Přiložte první díl podšívky k vyšší linii kapsy. ta co je více nahoře a nastehujte přesně v místě, kde budete z lícu zip prošívat na stroji. Ty krátké strany zatím nechte být.
6) Na stroji pak jednoduše prošijte z lícu delší stranu kapsičky. prošíváte vrchní látku, pod ní je přistehovaný zip a vespod máte díl podšívky na vnitřní kapsu.
7) Teď přijde na řadu druhá část podšívky na kapsu. Tu vrchní si zahněte ven, abyste si tu spodní mohli přistehovat přesně tak, jak je na fotce. Musíte si představit, že když do pasy sáhnete, tak švy podšívky jsou hezky skryté z rubu. Pak na stroji prošijete i druhou delší stranu otvoru kapsy. zase prošíváte vrchní látku, pod ní zip a vespod podšívku. Ale jen tu jednu spodní.
8) Mělo by vám nakonec vzniknou tohle. Zip je uprostřed a podšívky můžete zažehlit do stran. Ještě než budete zašívat ty nejkratší strany otvoru kapsy, shrnete podšívku směrem dolů od zipu. Obě.
9) V tomhle bodě zašíváte růžky otvoru kapsy společně s podšívku. Tzn. obě vrstvy podšívky jsou na sobě. Sešíváte vrchní látku, pod ní konec zipu a oba díly podšívky.
10) Teď máte celý otvor kapsičky obšitý strojem. Ještě zbývá sešít podšívku ze všech stran, abyste tak vytvořili kapsu. Já začínám bočními švy.
11) Pak si kapsu sestřihnu podle dílu, aby podšívka nepřečuhovala a prošiju i spodní stranu. A máte tak hotovou kapsičku na drobnosti. Kdybyste v těchto bodech něčemu nerozuměli, pište mi do komentářů.
12) Teď přijde na řadu dlouhý zip. Je potřeba ho všít do předního dílu ledvinky. To je je ta nejširší část. Je to podobné trochu jako s malou kapsou. Zastřihnu si otvor na zip do růžků. Žehličkou si sežehlím záševky do rubu.
13) Přiložím z líce zip do otvoru, zašpendlím, tak jak je na fotce a přistehuju.
14) Teď postup opakuju na druhé polovině toho stejného dílu ledvinky. Zastřihnu do růžků, zažehlím otvor na zip a pak přiložím zrcadlově k tomu prvnímu. Tzn. zip bude mezi díly a otvor bude na sebe přesně pasovat. Zašpendlím a ještě sestehuju oba díly k sobě. Teď můžu zip prošít po celé délce včetně těch krátkých stran.
15) přichází na řadu nejmenší díl ledvinky. Když mrknete zpátky na první fotku, je vidět, že je po oblouku taková tenká výztuha. Je to plastová trubička, která se používá jako výztuha do všech tašek, kabelek i batohů. Pokud ji v galanterii neseženete, zkuste doma vyštrachat cokoliv podobného, co trochu drží tvar a dalo by se použít. Trubičku obalíte proužkem látky, prošijete těsně na stroji a pak přišpendlíte k obloukové části dílu ledvinky. Pokud to půjde, prošijte na stroji. Tunýlek bude držet přesně na místě a vytvaruje vám tak ledvinku.
16) Máte hotový zadní a vrchní díl. Můžete je sestehovat tak, jak to ukazuje fotka a sešít k sobě.
17) Ukázka, jak to má po sešití vypadat z líce. Pěkné, ne..?
18) Teď přiložte i zadní díl, to je ten s kapsičkou. Zip kapsičky bude teď schovaný vevnitř. Sestehuju celý tvar a prošiju přesně v linii.
19) Tady trochu z blízka, abyste viděli, jak to vypadá prošité. Nůžkami sestřihnu ledvinku po celém obvodu na 1 cm max.
20) Aby byly vnitřní švy hezky začištěné a nepáraly se, použila jsem šikmý saténový proužek, který jsem si přistěhovala přes šev. Tím ho obalíte. Pak už stačilo v kraji prošít na stroji. Ty krátké strany nemusíte začišťovat. V tom místě se stejně bude z líce přišívat popruh.
21) Teď si ledvinku opatrně otočte do lícu a hezky si vytvarujte pomocí vařečky růžky. Na ně přijde popruh. Přišívá se k ledvince do čtverce tak, že okraj podehnete a schováte. To samé i na druhé straně. Já je mám dlouhé tak, že jedna strana popruhu je kratší a druhá delší.
22) Na druhé okraje jsem přišila části spony. Zase tak jak je vidět na fotce. Na delší část popruhu jsem si vyrobila i poutko, aby se mi popruh neodchlipoval. Celková délka popruhu je na vás. Já ho mám dlouhý tak, aby se dala nosit jak přes rameno, tak i kolem pasu.
23) Hotovo. Líbí se vám? A co postup? Troufli byste si na ni doma taky? Dole vidíte už takový malý sneak peek z jednoho outfitu, ke kterému jsem si ledvinku vzala. Ta barva se mi skvěle hodí. Určitě ji uvídíte ještě víckrát. Co jsem si ale oblíbila nejvíc...že nemusím pořád házet ramenem, protože mi ledvinka nikam nepadá a že mám volné obě ruce. Ideální "kabelka" na nákupy. Chtěli byste na blog nějakou outfitovou inspiraci, jak ledvinky nosit jak na takový styling jít?
