Life balance
2/06/2018
Pořád se snažím najít ideální rovnováhu mezi soukromým životem a tím pracovním. Jenže...to není tak jednoduché a určitě to znáte taky.
Už minulý rok jsem dala vale své původní práci a pracuji na sebe. Měl to být krok správným směrem, abych docílila té své vytoužené rovnováhy. Já prostě neumím sedět v jedné kanceláři od rána do večera a nemít čas oběhat si úřady, poštu, doktory, zajít občas na snídani s kamarádkou, nebo se prostě jen vyspat, protože ještě někam chcete nacpat i ten pohyb, když pořád sedíte na zadku. A hlavně jste v takovém krysím kolečku a dokud se nezastavíte, nemáte ani čas přemýšlet o sobě. O svých cílech a o tom, jak jich dosáhnout. Prostě vám na to nezbyde už energie. Tak to bylo alespoň u mě.
Už minulý rok jsem dala vale své původní práci a pracuji na sebe. Měl to být krok správným směrem, abych docílila té své vytoužené rovnováhy. Já prostě neumím sedět v jedné kanceláři od rána do večera a nemít čas oběhat si úřady, poštu, doktory, zajít občas na snídani s kamarádkou, nebo se prostě jen vyspat, protože ještě někam chcete nacpat i ten pohyb, když pořád sedíte na zadku. A hlavně jste v takovém krysím kolečku a dokud se nezastavíte, nemáte ani čas přemýšlet o sobě. O svých cílech a o tom, jak jich dosáhnout. Prostě vám na to nezbyde už energie. Tak to bylo alespoň u mě.
Ono to určitě jde, ale práce mi přibývá a tak se bojím, že se postupně dostávám do stejné fáze jako předtím. Nejsem žádný workoholik, co pro samou práci a vidinu úspěchu nevidí sama sebe. Naopak, čím víc věnuju pracovním úkolům, tím víc toužím mít čas jen pro sebe. I když v podstatě dělám to, co mě baví, nakonec se to mísí s tím, co ráda dělám ve volném čase. A tak někdy uplyne den v mém home office a já zjistím, že jsem si pro sebe zase nenašla ani pár minut. To je ta odvrácená mince, o které vám žádný freelancer nenapíše. Říkám si, že si najdu chvilku další den a zase se opakuje to samé. To se pak přistihnu, že začnu i prokrastinovat, protože jsem ztratila náladu jak na práci, tak i dělat jen něco svého. Zvláštní stav, zažil jste někdo něco podobného?
To je také jeden z důvodů, proč teď nemám kapacitu na psaní článků na blog. Berte tenhle aktuální post jako můj extra výkon, ke kterému jsem se musela už vážně dokopat. Co tím vším chci vlastně říct..? Že i když konečně v životě děláte něco, co vás skutečně baví, tak to nemusí být výhra. Stejně při tom všem nesmíte zapomenout na sebe. A tím víc na to musíte myslet, čím víc zájmů a potřeb pro sebe máte. Ono je totiž strašně jednoduché nechat se strhnout tím, co vás baví a zároveň živí. Jenže, mám i takový příklad u jedné kamarádky, která na sebe navalí takových pracovních úkolů hned několik a to i za cenu, která se jí nevyplatí. Pak je celá upracovaná a nezvládá řešit nic dalšího.
A zase se musím vrátit k těm životním cílům. My teď s partnerem přemýšlíme o jednom podnikatelském projektu a řešíme, kde na to vzít finance. Všechna naše práce, by měla směřovat k dosažení tohohle cíle. A i přesto, že mě práce baví, nebudu brát všechny zakázky výměnou za to, že v tom utopím čas. Je potřeba si ten svůj pracovní čas vždycky přepočítat na hodnotu k dosažení toho vašeho cíle. Zjednodušeně, nedělejte práci, která vám jen ubírá čas, vy z ní nic moc nenašetříte a nikam vás neposune.
A teď možná chápete, v jakém dilema se nacházím. Na jednu stranu řeším finance, které nás někam posunou a třeba nám pomůžou toho našeho plánu dosáhnout, na druhou stranu cítím nespokojenost s tím, že si toho na sebe naložím víc. Nevím, která cesta je lepší..? Jestli zatnout zuby a nějakou dobu kašlat na sebe a vydělávat více, nebo na to jít pomaleji, ale s tím, že budu po celou dobu šťastnější a spokojenější. Nikdy jsem v takovém bodě nebyla. Řešil jste před podnikáním nějakou takovou otázku, nebo máte někoho takového ve svém okolí? Ono je to i těžké z toho pohledu, že nikde nemáte záruku, že vám to přinese to, co od toho na začátku očekáváte...
Max Mara wool coat, vintage cashmere turtleneck, Reserved pants, Zara boots, Gucci bag
ph. Changingroom.cz
9 komentářů
Jani, pekny Outfit, mas to vsechno pekne barevne sladena - takove tlumene barvy se mi libi nejvice. Ja bych se asi rozhodovala podle toho, jak moc bych ten "projekt - podnikani chtela. A taky si polozila otazku, co se stane, kdyz toho dosahnu za 1-2 a jake jsou tve dalsi cile? Tvuj "cil" se bude postupem casu "vyvijet" nic "neni pimocare". Navic, si myslim, ze sis castecne odpovedela na svou otazku.
OdpovědětVymazatxx Vera
http://www.boulevarddeprague.com/
Já vím, že to za mě nikdo jiný, než já nerozhodne. Stejně už jsem si tu cestu částečně vybrala, tím, že si práci řídím sama. Naložím si jen tolik, kolik unesu, aby mě to bavilo a neomezovalo v tom volném čase příliš. Hnaní za penězi a vidinou toh, že tímněco dalšího získám, mi nikdy nepřišlo moc vlastní. Já jsem si vědoma i těch dalších špatných faktorů, jako je stres, nevyrovnanost a to má vliv na zdraví. A nic, opravdu nic, nestojí výměnou za zdraví. Ani vlastní střecha nad hlavou, nebo cokoliv jiného!
Vymazatja by som ti odporučila ísť tou šťastnejšou cestou. máš len jeden život, ktorý nikdy nevieš kedy skončí. sama plánujem tento rok urobiť podobný krok. :)
OdpovědětVymazatMy Supercalifragilisticexpialidocious Diary | Live Better, Love Harder & Cure Hangovers
Držím ti palce, ať se ti to povede podle tvých představ a jsi hlavně spokojená :)
VymazatJa vždy vravím, že človek je a aj bude vždy tvor nespokojný...Ja mám prácu, ktorú vyslovene neznášam a robím ju len preto, aby sme si s manželom ušetrili na bývanie a o rok odtiaľ odídem a dám výpoveď a toho dňa sa neviem dočkať :) V práci, keď sa chmúrim alebo niečo, nemám svoj naj deň, tak sa ma pýtaju že čo som taka bez nalady.... minule som sa usmievala idem si svoje a dopocujem sa..ze co sa deje ze som taka vysmiata v poslednom case... no ani sa smiat ani sa nesmiat..vzdy je niekto s niecim nespokojny...Ale vzdy vravim aj to, ze je lepsie robit svoju vysnívanú prácu a trochu si nalozit na seba viac a nejak to obdobie "prežiť" ako robiť prácu, ktorú neznášaš a nemáš veľa možností momentálne neičo zmeniť a ešte v tej práci musíš makať... vieš radšej makať s vedomím, že mam to baví ako makať s vedomím, že ma to nebaví a tým padom mi to uberá zo zivota energiu... no ale co uz, každý si prejde niečím... :) Preto som sa rozhodla ísť na kurz toho, čo ma možno bude baviť aj v buducnosti a snazim sa blogovat, lebo popri práci je to jedine, čo ma naozaj baví... :) a robim to fakt pre radost :) Takze prajem ti, aby si sa rozhodla co najlepsie, tak aby si jednak nezabudla na seba ale na druhej strane bez práce nie su kolace a mozno sa ti podari to, na co myslis, ked sa do toho das :)))
OdpovědětVymazatwww.sinnamona.blogspot.com
Já vůbec nevím, jak bych se zachovala v tvé situaci. Já jsem v bývalé práci zažívala stresy, které jsem si pak nosila domů, špatně jsem spala, přibývala na váze a nakonec se to odrazilo i na našem partnerském životě. Neumím říct, jestli, když je ta práce dobře placená a budete se mít potom lépe, jestli to i za tohle riziko stojí. To je těžké soudit. Jen tip, pokud k tomu takhle přistupuješ, obrň si nervy a nech to na sebe dopadnout co nejmíň. Říkej si, že když nejde o život, jde o ...A užívej si volný čas nejlíp, jak jen to jde, stresy nech v práci a domů se nalaď na partnera. Spolu to zvládnete!
VymazatTa kamarádka o který píšeš, to jsem já? :-D
OdpovědětVymazatKáji, takových je vás víc, já to bohužel slyším z více stran. Mám kámošku grafičku a bohužel bere levné zakázky a pak na to doplácí, protože nemá čas na svůj vlastní projekt, který stojí na jejím volném času, který jí ale zase díky práci vůbec nezbývá. Těžko někomu radit jak na to, to si musí každý rozhodnout sám...
VymazatA když o tom teď pořád přemýšlím, spadám do toho taky, protože někdy si toho na sebe nabalím víc i přesto, že když si to propočítám, tak se mi to na konci časově ani finančně nevyplatí. Tohle není vůbec jednoduché a i já mám občas problém říct někomu NE.
Vymazat