V síti

2/27/2020


Do kin přichází film V síti o sexuálních predátorech a mě to nutí se zamýšlet, po tom co ho shlédnou rodiče stejně starých dětí, jaká bude jejich reakce..?
Dokážu si reálně představit, jak to asi u nich dopadne. Zakážou dětem chodit dětem na internet, nebo jim nastaví přesný čas, od kdy do kdy budou moct trávit čas u počítače, či budou každý den lustrovat jejich mobilní telefony, aby je uchránili před nežádoucím obsahem. Nechci říkat, co je a není správné, ale myslím si, že jakékoliv zákazy nejsou řešením. Zákaz ty predátory nezastaví. Pořád budou někde číhat na svoje oběti.


Zákazy ty děti neochrání před každým nebezpečím, které na ně během dospívání číhá. Rodič není s dítětem 100 % jeho času, to není ani možné ani reálné. Podle mě je jednou z cest vzdělávat děti i rodiče o digitální výchově. Žijeme v době, která využívá vymoženosti moderního věku a díky připojení na internetu funguje dneska celý svět. Je naivní si myslet, že když zakážeme děcku chodit na počítač doma, nenajde si nějaký jiný zdroj a přístup. Internet je a bude vždy zdroj zábavy. Smiřte se s tím. Získejte jako rodič nejdřív fakta a relevantní informace.


Naučte se, jak to funguje v dnešním světě, jak můžu nakládat s osobními údaji, co můžu internetu svěřit a co naopak neukazovat nikdy. Znát dopady svého chování. Znát takové základy jako neuvádět svoje osobní údaje, neukazovat fotky s rodnými čísly, adresou, číslem občanky, atd. Nefotit malé prcky nahé ve vaně a sdílet je pak volně na internetu. Prostě se naučit fungovat tak, abych se nemusela bát, že na mě za X let něco nečekaně vykoukne. Co jednou internetu dáte, to už nikdy nezmizí.


Až poté, co budete jako rodič vědět komplexně, jak na internetu fungovat, můžete usměrňovat a poučovat své dítě. Buďte jeho průvodcem, ne diktátorem, co smí a nesmí. Vysvětlete mu, jaké dopady má to či ono. Kam až to může vést, jaké následky jeho chování může mít. Buďte trpěliví a vysvětlujte všechna pozitiva i negativa. Internet je nekonečný zdroj informací, přístup ke vzdělání, zdroj pracovních možností, zábavy, ale má to i svou stinnou stránku. Mluvte s nimi o rizicích, vysvětlujte, jak se chovají sexuální predátoři, jak umí manipulovat, jak taková situace může vypadat. Jak takové chování vůbec rozpoznat, jak se do takové situace nedostat a když už se stane, jak se zachovat. Buďte nejen rodičem, ale i kamarádem, kterému se může dítě svěřit.


Jak byste v takové chvíli zareagovali, pokud by se vaší dceři stalo něco takového? Uměli byste ovládnout emoce, byli byste tady pro ni? Nebo byste nejdřív ztratili nervy a začali křičet? Vaše reakce je v tu chvíli to nejdůležitější. Určuje totiž to, zda se vám vaše vlastní dítě dokáže ještě někdy příště otevřít a svěřit. Jejich psychika je v tomhle věku dost křehká, poznávají vlastní osobnost a hledají, kam sebe vůbec zařadit.


Uvědomte si jeden důležitý fakt, děti prodělávají stejnou fázi sexuálního vývoje jako kdysi vy. Možná je to o několik let dříve, než to bylo za vašeho dospívání, ale tenhle proces svými zákazy nezastavíte. A pokud se o to striktně budete mermomocí snažit, pravděpodobně docílíte jen toho, že u něj započnete nějakou sexuální nebo psychickou poruchu. Absolutní ztráta soukromí v tomto věku výměnou za dokonalou ochranu za to nestojí. Buďte pro vaše dítě parťákem, buďte mu oporou, mluvte spolu i o intimnějších tématech, nedělejte doma tabu jako kdysi naši rodiče, doba se mění, tak jděte s ní. Nemusíte dělat stejné chyby jako vaši rodiče. Nalaďte se na řeč vašeho potomka a buďte mu tak blíž. Nechte mu prostor pro soukromí, pro prozkoumávání sama sebe. Zákazy tak jedině docílíte, že bude mít možná oproti vrstevníkům zpomalený vývoj, ale před hrozbami ho nezachráníte. Naopak z něj můžete udělat ještě snažší oběť, protože nebude vědět, jak se těmhle situacím ubránit, nebo jak se správně zachovat.


Moc si přeju, aby ta osvěta, co bude po promítání filmu V síti promlouvala nejen k mladým dětem, ale i k rodičům. Aby nepodporoval direktivní styl výchovy mladých holek a kluků, který bude plný zákazů. Doufám, že tím naopak započne smysuplná debata a přestane to být společenské tabu. Přeju si, aby z dětí byly silné osobnosti, které umí fungovat v digitálním věku, znají pozitiva i všechna negativa a umí se odpovědně rozhodovat sami za sebe. Aby měli chápavé rodiče, kteří se v téhle oblasti vzdělávají stejně a jsou jim oporou za všech  okolností.

Textil house jacket, Mango jeans, Gucci bag, Jaquemus tee, &OtherStories boots

Nejsem rodič, ale jednou bych tím rozumným a chápavým chtěla být. Možná vidím věci ohledně výchovy moc jednoduše, nemám tu reálnou zkušenost, ale stále si trvám na tom, že zákazy nejsou řešením, ne rozhodně tím jediným. Budu moc vděčná, když svým názorem přispějete do diskuze. Tohle je téma, které mě hodně zajímá...

You Might Also Like

4 komentářů

  1. Skvělý článek! Kéž by si ho přečetli všichni rodiče.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi rychlík :) Přišlo mi důležitý připomenou nedělat paniku, což je u nás teď asi zvykem kvůli dalším věcem. Dítě není pes a neposlouchá rozkazy na slovo, prostě mi přijde, že tohle na ně nejde aplikovat a pokud jako rodič nerozumím a nevím přesně, jak se mám na internetu chovat sám, těžko pak můžu svému vlastnímu dítěti něco zakazovat. To by podle mě bylo dost pokrytecké chování...

      Vymazat
  2. Krásně napsáno.
    Já jsem máma dvou děti (8 a 11 let). Mám instagram, facebook i blog. Nidky jsem nikde nesdílela fotky dětí a pokud ano, tak jen tak, aby jim nebylo vidět do tváře. Jak píšete, pokud jednou něco vložím na net, tak to žije svým vlastním živote. Dcera má instagram. Když si ho zakládala, tak jsem jí kladla na srdce, aby nikdy a nikde nedávala svoje fotky, jméno atd. Ukázala jsem jí můj, že já tam taky jejich fotky ani fotky svého obličeje nedávám - jelikož tvořím, tak tam dávám fotky pouze toho, co vytvořím, zahrady nebo z výletu.
    Když kouknu na instagram, tak se to tam hemží fotkama dětí ve všech možných situacích. Ikdyž na to v diskuzi rodiče upozorníte, tak jste špatní a hned vás osočují, proč lezete na jejich blog/instagram, když se vám jejich fotky nelíbí. Kolik matek si postavilo "živnost" na fotkách svých dětí na instagramu. Kolik maminek denně umístí fotku svého dítěte na net. Jak potom má dítě mít rozum, když ho nemají rodiče. Ať si dávají na net svoje fotky, ale proč to toho musí zatahovat děti. Proč, protože to lépe prodává. Dítě je roztomilé, máme více sledujícíh a o to tady jde především. Foto doplnit nějakým roztomílím popisem a máme to. Honem kolik srdíček dneska dostaneme. Jako malí se bránit nemůžou a jako velký asi také moc né. Fotky, které tam pověsili jejich rodiče tam budou kolovat navěky a kdoví ke komu všemu se dostanou.
    Nejsem pro zakazování internetu, ale snažím se vysvětlovat, co je OK a co už né. Co o sobě může napsat a co už ne. Jaké fotky vložit a jaké né, aby je nikdo jiný nemohl použít proti nim.
    Jinak se mi teď poslední dobou líbí, jak třeba zuzstories prezentuje sama sebe na instagramu. Pokud tam dává foto prcka, tak mu důkladně zakryje obličej, aby nebyl nikde poznat. Palec nahoru. Od té by se měli blogerky a mámi na instagramu učit.
    Tereza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za komentář. Vidím to dost podobně a líbí se mi, Jak to má nastavené Zuz. Ukazuje přirozeně svoje momentky ze života i s děckem, ale nedělá z toho produkt na prodej. A tvůj přístup je super, taky bych to tak chtěla v budoucnu dělat. Těžko ty děti od rodičů, co visí pořád na počítači a telefonu, mohou čekat, že se budou chovat jinak. Děti rodiče napodobují skoro ve všem...

      Vymazat

Like us on Facebook

Flickr Images