Sebevědomí na prvním místě

3/05/2020


Jsem žena, na svět se dívám ženskýma očima, vždycky to tak bylo a bude, ale zároveň mám doma skvělého muže a ten o tom dnešním světe nerad přemýšlí v genderových hranicích.
Vždycky podle něj bude na světě určitá nerovnováha, protože v něčem je každé pohlaví lepší a naopak. Ale to, jak necháme na sebe působit okolí, jak si necháme věci líbit, co si připustíme k tělu a duši, je jen na nás. A fakt je to tak jednoduché. Možná jsme od malička masírované rodinou, všemi časopisy a reklamou, jak je důležité být krásná a hlavně se líbit mužům...jenže drahé ženy, je to opravdu jen na nás, jak si necháme tenhle systém vpustit do hlavy. Pokud se stane vzhled jedinou naší devizou a snahou, nemůžeme se divit, že nás to pak může jednoduše přepadnout. Ona ta krása je strašně subjektivní a to že se líbíme jednomu, nemusí znamenat, že se na nás tak dívá celý svět.

Nebýt závislá na vzhledu. Nebrat pochvaly z našich dětských let, jaké jsme byly krásné holčičky vážně a raději si jít za tím, aby za nás promlouvaly naše schopnosti, naše hodnoty, naše povaha, než hezká tvářička. Krása je přece tak pomíjivá a hnát se za ideálem, když jmse mu na hony vzdálené je sebedestruktivní. Možná je pro vás vzhled na prvním místě, ale nemůžete se pak divit, že k sobě přitahujete stejně povrchně založené lidi. Vrána k vráně sedá.

Proč se tolik mladých holek stýká s kluky, kteří hledají dokonalou modelku a ještě jsou jim to tyhle floutci schopni vpálit přímo do tváře, když zrovna nevypadají jako z katalogu..?

Co na to říct, prostě si lépe vybírat, s kým se chci stýkat, kým se chci obklopovat a trávit čas. A pokud neprohlédnu prvoplánový záměr toho dotyčného, je to částečně i moje chyba, že si nechám nabulíkovat všechno možné.


Naučte své syny větší empatyi a slušnosti a své dcery obrňte vlastním sebevědomím. Pak se nám tu bude lépe žít. Sebevědomí je podle mě totiž to nejpřitažlivější co máme. Tělo je takové, jaké je, ne každý se narodí s výškou 175 cm a velikostí XS. Ne každá z nás má dokonalý rovný pas, plný hrudník a ukázkový zadek. A proč bychom se chtěly vůbec do takových škatulek vejít..? Abychom pak trávili dny s někým, kdo na nás obdivuje jen tohle..? Trochu málo podle mě. Proč nás v práci nepochválí za super projekty, které odevzdáme, zrealizujeme, vymyslíme, proč nás víc potěší pochvala za nový účes, hezkou sukni, nebo vůni. Lichotky jsou fajn, ale měly byste s nimi zacházet opatrně a vždy si být vedomy, čeho tím chce daný člověk dosáhnout.


Važte si samy sebe, ne za to, jak vypadáte, ale kým jste. Udělejte si malý rituál a sepište si deset vlastností, které na sobě máte rády. Chcete malou nápovědu..? Třeba já... jsem pyšná na to, že jsem upřímná, komunikativní, vnímavá, že mám své hodnoty, že se nenechám snadno ošálit, že umím říkat ne, jsem vytrvalá, když se do něčeho pustím, jen tak to nevzdám, raduju se z maličkostí, mám ráda svoji ženskost i vnitřní sílu, ani jedno se nevylučuje, jsem kreativní a občas sobecká, protože mít čas jen pro sebe a na sebe, potřebuje v životě každý.


Nikdy se nebudu chtít 100% obětovat pro rodinu, děti, práci, manžela, to je cesta k psychyatrovi. Ale kdokoliv jiný to může mít naopak a bude mu to 100% vyhovovat. Mám ráda svůj čas, i když ho třeba v tu chvíli nevyužiju nijak efektivně, je to moje chvíle a je na mě, jak ji strávím. Jestli si půjdu zasportovat, budu brouzdat netem, nebo se naučím něco nového. Najděte si svůj čas a užijte si ho. Nezávisle na druhých. Jak jinak objevíte, co vám dělá radost, co vás baví, v čem jste dobré...jak jinak přijdete na to, že trávíte živost s těmi správnými lidmi, že jsou vaše hodnoty, ty pravé.


A co jsou vůbec ty hodnoty...? Jak na ně přijít? Poznejte se. Najděte v životě to, co vás naplňuje, co vám dělá radost, co vám dává smysl. Hledejte to v sobě i ve svém partnerovi. Věřím, že nikde mezi těmi vašimi hodnotami nebude hrát roli vaše vizáž, ale mnohem důležitější věci. A k tomu vám pomůže vaše sebevědomí. Důvěra v to, že nemusím vše dělat tak, jak se má, jak je zvykem, jak chce moje okolí, jak se ode mě očekává. Nežít v zajetých kolejích a najít vlastní způsob myšlení. Pak se možná nebudeme trápit kvůli poznámce o našem zadku nebo velkém nosu, protože budeme sakra vědět, že je na nás mnohem víc zajímavějších věcí a pokud je ten druhý nechce vidět, mrháme s ním čas.


Mluví se mi to snadno, protože mám dospívání a jednu z nejtěžších částí života již za sebou a naučila jsem se mít ráda, ale čím dřív si tyhle řádky třeba přečtete a zkusíte se netrápit kvůli zbytečnostem a najdete samy sebe, tím více si ušetříte trápení. Live is easy, podle mého muže a i když se mu snažím v tom ženském vidění ukázat, že to tak nemusí být, přehlasuje mě argumenty, se kterými nemůžu nesouhlasit. Má v něčem pravdu. To, že se necháme semlít lidmi, kteří nám chtějí ubílžit, je naše volba. Nemusíme si to nechat líbit, nemusíme to brát vážně, nemusíme se v těžkých životních situacích litovat, protože každá taková zkušenost nás naopak může posílit. Ani rozchod, ani rozvod, ani ošklivá poznámka, ani nechápající rodiče nejsou důvod, aby z nás byly zamindrákované osobnosti. Nemusíme vycházet s každým, nemusíme si rozumět s rodiči, když nás neberou takovými, jakými chceme být. Nemusíme zůstávat žít s partnerem, který nás nerespektuje a třeba podvádí. Děti nejsou lepidlo na vztah.

Toteme sweater, H&M satin skirt, Mango boots, Givenchy bag, Antipearle ring and necklace
ph. by Barb

Věřím totiž, že když za nás promlouvá naše vlastní sebevědomí, naše síla, je to něco, co přitahuje stejně naladěné lidi. A já miluju trávit čas trávit se stejně smýšlejícími lidmi, se kterými je radost být. Každý může mít tu svou bublinu, ve které mu je dobře a zároveň si nepustit k tělu tolik to, co je mimo ni. Nikdo nás nezná líp, než mi sami. Nikdo nám nemůže mluvit do života víc. Tak nenechte ostatní, ať rozhodují za vás bez vás. Sebevědomí na prvním místě.

You Might Also Like

2 komentářů

  1. Super clanek... mluvis mi z duse... krasa je pomijiva, schopnosti, znalosti a dovednosti zustavaji...je skvele, kdyz se o sebe clovek stara, ale nemela by to byt jeho priorita a stavet na tom sebejistotu. Doporucuji knizku od Stefanie Stahl: Zivot muze byt taky jednoduchy (Leben kann auch einfach sein) a dalsi knihy od ni.
    Vera

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za tip na čtení. Je to tak, znám hodně případů. kdy ženy ve starším věku propadaly depresím, protože v mládí je jejich krása doprovázela na každém kroku, ale bylo to vlastně to jediné, o co pečovaly. A pak přišlo stárnutí a najednou pociťovaly nezájem, už nebyly středem pozornosti a už jim každý nešel na ruku.

      Smazat

Like us on Facebook

Flickr Images