Summer in Portugal

10/15/2020

Když jsme během léta plánovali místo, kam se podívat a konečně si dopřát odložené líbánky z loňské svatby, napadlo mě hned Portugalsko. Ani nevím proč, ale v telefonu jsem si začala ukládat fotky nádherných pláží a čím dál víc jsem se sem chtěla podívat. 

Lisabon

A tak jsme měsíc a půl před odjezdem koupili letenky na začátek srpna a doufali, že se mezitím nezavřou hranice. Jsem ráda, že jsme to nenechali na září, protože ta nejistota by mě moc neuklidnila. Z Prahy jsme lětěli rovnou do Lisabonu. Nebýt té příšerné klimatizace v letadle, z které mě pak celý večer rozbolela hlava, byl by přílet úplně na pohodu. Takže jsem se po ubytování hned svalila na postel a snažila se z toho aspoň trochu vyspat. Zmohla jsem se večer už jen na krátkou procházku na Obchodní náměstí a hlavně ulovit Pastel de nata. Pokud jste je neochutnali, jsou to košíčky z křehkého těsta zapečeného s vanilkovým krémem ze žloutků. A taky moje závislost, na které jsme si tu ujížděli skoro každé ráno. Jsou prostě boží. Na ty nejlepší jsme chodili do Fabrica da Nata. Kafe bylo slabší, ale košíčky tu fakt umí. A to sezení u nich nahoře...Navíc kousek odtud neminete slavný výtah Santa Justa, který spojuje čtvrť Baixa do výše položeného Bairro Alto.

Co vidět v Lisabonu? Pokud se ubytujete blízko starého centra, můžete si to tu projít pěšky. My bydleli kousek od Pink street, která večer ožije bary a kavárnami. Vyšlápli jsme si to přímo k hradu sv. Jiří, vstupenka se dá koupit i online, a měli tak nádherný výhled na celé město. A to i na druhý břeh, kde se majestátně tyčí socha Ježíše a most 25. dubna, který mi připomíná ten v San Franciscu. Určitě nevynechejte Vítězný oblouk na Obchodním náměstí. Je krásný ve dne i v noci. Na oběd jsme se stavili v Time out marketu, místní tržnice s food koutky pod jednou střechou. Najdete tu od každého něco, čerstvé ryby a mořské plody, burgery, asijskou kuchyni, pastu, pizzu, sladké dezerty i drinky. Já si tu pochutnala na božím sépiovém rizotu s krevetami a wakame. Citrónový tart byl sladkou tečkou. Jen ty roušky uvnitř v tom horku z kuchyní mi nedělaly dobře, ale to je jen moje zkušenost. V Portugalsku se totiž roušky nosí a nosili v uzavřených prostorech celé léto. 


Za návštěvu rozhodně stojí klášter Jeronýmů. Z centra do Belému se sem dostanete jednoduše vlakem. Lístky se kupují přímo na nádraží v automatu a můžete si zvolit platnost podle potřeby. Klášter je nádherný, můžete se tu procházet volně a projít si vnitřní prostory i nádvoří. Za jasného dne, je to magické místo. Kousek od kláštera narazíte u břehu na Belémskou věž.  Z Belému jsme se ten den prošli uličkami zpátky do centra. Protože nás ale procházení baví vždycky tak maximálně den dna, vyrazili jsme jedno odpoledne vláčkem na pláž. Poblíž Lisabonu je hned několik městských pláží, podél kterých vede trať. Třeba Caxias Beach, Paço de Arcos, Torre's Beach, nebo Carcavelos. V době, kdy jsme tam byli mi, byl u každé pláže semafor, který signalizoval, zda je na pláži ještě místo, nebo je již plno. 


Pokud bych se do Lisabonu podívala příště, navštívila bych ještě oceánirum, které vás zabaví na několik hodin. Ideální je kupovat vstup dopředu, ať se vyhnete dlouhým frontám. Jestli si rádi procházíte muzea, mrkněte na tento seznam.

Kam na jídlo a kafe..?

V Lisabonu jsme snídali většinou v apartmánu, máme to tak rádi, protože nemusíme nikam ráno spěchat a nechodíme po městě hladový. Pro Pastel de Nata, jsme si ale zašli rádi do již zmíněné Fabrica da Nata. Na doporučení jsme povečeřeli v krásné restauraci A Cevicheria, kde se specializují na čerstvé ryby a mořské plody. Dala jsem si tu rybí rizoto z quinoi a bylo naprosto fantastický. Muž si objednal tradiční ceviche, což je pokrm z marinovaných ryb se špetkou limetky. Za mě skvěle dochucené a lehké. Kromě toho jsme tu ochutnali snad zatím nejlepší tatarák z tuňáka, který jsem kdy měla. A sladkou tečkou byl citronový tart s křehkým sušenkovým posypem a citronovým sorbetem. Dokonalý svěží letní dezert. Sem se rozhodně vydejte. 

Za kávou jsme to měli blízko, protože přímo v ulici Rua de S. Paulo, kde jsme bydleli před odletem do Prahy, je hned několik zajímavých míst. Např. Comoba, která mi připomněla ty moje oblíbené pražské kavárny. Cestou z Belému jsme objevili moc hezké Heim cafe, kde jsem měla super avo toust a čerstvou zázvorovou limonádu. Romantický výhled na lisabonské střechy při drinku zažijete z Rossio Gastrobaru. Za nejlepší kávou zajděte do Copenhagen Coffee Lab, který má svou pobočku i v Lisabonu. S kávou je to tady totiž oproti Praze trochu pozadu. Třeba takový můj oblíbený letní espresso tonic tu neznají a najít cold brew, nebo batch brew je docela náhoda. Třeba máte ale své tipy, budu ráda, když mi dáte vědět v komentářích, kam příště. 

Porto

Poslední den v Lisabonu jsme si půjčili auto a vydali se směr Porto. Cesta po dálnici trvá kolem 3 hodin a podle mě je to i přes tu dálku na pohodu, protože tříproudové dálnice tu jsou i ve všední dny v podstatě prázdné. Docela rozdíl oproti našim silnicím. Sice si zaplatíte mýtné, ale tady to za to fakt stojí. Do Porta se dá dostat i vlakem, co si pamatuju, tak lístek tam vyšel pro dvě osoby cca na 1200 Kč, jestli se nepletu. Jenže při představě cestováním vlakem s rouškou po celou dobu, auto vyhrálo. Navíc jsme toho tu chtěli procestovat víc. Ubytovali jsme se kvůli bezplatnému parkování dál od centra v příjemném apartmánu Secondlove. Kousek pěšky je stanice metra, takže v centru jsme byli za pár minut a nemuseli neustále řešit parkování. Za mě ideální varianta. 

Porto jsem si zamilovala hned napoprvé. Je akorát malé, že ho projdete pěšky a tak moc mi připomínalo Benátky. Most krále Ludvíka spojuje oba břehy Porta a můžete si ho projít pěšky i přejet metrem. Je z něj krásný výhled na město. Neplánovali žádná konkrétní místa, ani památky, prostě jsme se jen tak procházeli. Ocitli jsme se při západu u katedrály, ze které máte město jako na dlani. Aniž bychom hledali jedno z nej insta míst, objevili jsme se u gotického kostelu Igreja do Carmo, který je známý díky tak typickému kachličkovému modrobílému obložení. Na kachličky na fasádách domů narazíte v celém portugalsku, říká se jim azulejos. Podobnou výzdobu můžete obdivovat v prostorách nádraží sv. Benedikta.  I přesto, že nejsem milovnicí Harryho Pottera, podívala jsem se do slavného knikupectví Livraria Lello, které J. K. Rowlingová využila jako předlohu ke knihovně ve škole čar a kouzel v Bradavicích. Doporučuju si koupit vstupenku online a rezervovat si ranní časy, jinak si tu klidně vystojíte 3-hodinovou frontu a to mi fakt nedává smysl. Díky tomu jsem se dostala dovnitř jako druhá na řadě a mohla to tady mít chvíli skoro celé pro sebe, ty prostory jsou nádherné a až k neuvěření, že se jedná o knihkupectví, které je od roku 1906 stále v provozu. Hned vedle můžete skočit na zmrzku od Amorina, kterou jsme si oblíbili už v Itálii a je dokonce i v Praze. Udělali jsme si krásnou procházku do zahrad Palácio de Cristal, je odtud opět hezký výhled na město. Co chci příště vidět určitě i zevnitř, je krásná palác Da Bolsa, který jsme obdivovali jen zvenčí a rozhodně stojí za návštěvu.

Na západ sluníčka jsme zůstali v zahradách Jardim do Morro, kde je sezení, večer tu hraje živá muzika, vysedávají tu mladí i starší a má to tu atmosféru. Před vámi se postupně rozsvěcují oba břehy Porta a sledujete romantický západ slunce. To byl asi ten moment, kdy mi Porto učarovalo. 

Všude v Portu můžete degustovat portské, ale počkala bych si na návštěvu vinařství Graham's, které vlastní jedny z nejlepších vinic. Narazili jsme na ně náhodou, ale nešlo odolat tomu jejich výhledu na celé město při sklence vína. Můžete si tu dát i oběd, nebo večeři, nebo si nakoupit zásoby z jejich prodejny. Mezi regály najdete i skvosty v ceně pořádné dovolené. 

Kde se v Portu najíst? Tentokrát jsem neměla uložené žádné místo, které bych musela vyzkoušet. Místo večeří jsme chodili na tapas, třeba do tradičního Português de Gema, nebo Yours Porto, kde mají krásnou restauraci i ubytování přímo v centru. Kavárnu bohužel nemůžu doporučit ani jednu, narozdíl od Lisabonu jsem tu na žádnou "mojí" nenarazila. Třeba mi dáte svůj tipy :)

Costa nova

Jeden den jsme z Porta vycestovali do nedalekého malebného městečka Costa Nova. Je to asi hodinku autem. Z fotek na vás dýchne atmosféra francouzské riviéry a naživo to vypadá ještě kouzelněji. Kolem celé promenády se linou víkendové domky s barevnou fasádou ze dřeva. Já si tady fakt připadal jak v nějakém francouzském filmu. Myslím, že se dají některé normálně pronajmou jako ubytování. Tady bych příště strávila více dní. Pláž mi zase trochu připomínala můj milovaný ostrov Ameland v Holandsku.  Zůstali jsme tu až do západu, kdy tu zůstalo už jen pár lidí a měli jsme to tu skoro celé pro sebe. To mě na portugalských pláží fakt překvapilo, jak jsou večer vylidněné a klidné. Ale možná je to jen vyjímka kvůli Covidu. Přiznám se, že se mi odtud večer vůbec nechtělo. I když jsem se v oceánu ani jednou pořádně nevykoupala, jak je studený, ke spokojenosti mi to úplně stačilo. 

Park Sintra

Z Porta jsem se autem přesunuli na pár dní k parku Sintra. Ubytovali jsme se přes Booking v Lisbon Country Villa. Kouzelné venkovské sídlo s pár pokoji, venkovním bazénem a výhledem do klidného údolí. Dokonce tu můžete přespat v obytňáku, který je stylově útulný. K dispozici je samostatná, nebo sdílená koupelna pro dva pokoje a společná zařízená kuchyň. Z tohohle místa se mi vůbec nechtělo odjíždět, ale zase bylo v parku co objevovat. 

Do parku se dá z Lisabonu dostat i vlakem do Sintry. Odtud si můžete vzít okružní bus za 15 Eur, který vás proveze všemi důležitými místy. Jezdí podle mě celkem často, takže park procestujete i bez auta.

Co nevynechat? Měla jsem uložený v seznamu Palace of Pena, který je barevný a vypadá jak kulisa z Disneylandu. Je to ale nejvyšší místo celého parku, a tak z něj uvidíte do všech stran až k oceánu. Máte celý park doslova na dlani. Já se nemohla vynadívat. Dostat se k paláci není úplně nejsnazší, nahoře se nedá zaparkovat, takže se musíte buď pěšky, tuk tukem, nebo si zaplatit turistický bus. Ale za ten výhled to prostě stojí, nezapomenutelné místo.

Ze Sintry se pěšky dostanete k paláci Quinta de regaleria. Nádherný zámek z rozsáhlými zahradami, kde jsme se zdrželi celé odpoledne. Najdete tu i legendární obrácenou věž, kterou najdete snad v každém průvodci po Portugalsku. Devět pater do podzemí, které si můžete projít do jeskyně, co ústí v nižší části parku. Já jsem si tady vynahradila Güel park v Barceloně, který jsem bohužel nemohla prozkoumat celý. 

Cestou po parku jsme se zastavili krátce u přímořského městečka Azenhas do Mar. Malebné domečky, poskládané hustě na vysokém útesu, o který se bijou vlny oceánu. Když sem dorazíte brzo ráno, máte výhled jen pro sebe. Dole pod městečkem je přístupná pláž. 

Kousek od Azenhas do mar je nejzápadnější cíp Evropy a Portugalska, Cabo da Roca. Mys se tyčí 100 metrů nad oceánem a kolem je rozeseto hned několik kouzelných pláží. My sestoupali po strmé štěrkové stezce k jedné z nejhezčích portugalských pláží, Praia da Ursa. Cesta sem není snadná a rozhodně ji nedoporučuju v letní obuvi a pokud nejste zkušení lezením po horách, snadno vám tu po štěrku může uklouznout noha. My to ale dali, museli, protože tohle místo je fakt pohádkové. I z útesu nad pláží máte krásný výhled, pokud se vám nechce až dolů. Já tuhle pláž měla v telefonu uloženou už několik let, takže jsem ji nemohla vynechat. Ocitnete se uprostřed obřích skal na malebné pláži, kde je jen pár lidí a naprostý klid. Alespoň, když jsme tam byli my, těsně před západem. Přijde mi, že všechny portugalské pláže jsou před západem poloprázdné. Někteří tu dokonce přespávali v hamakách zavěšených o útesy. Odsud se mi vůbec nechtělo, ale jít po stezce po tmě taky ne. Stihli jsme to k autu jen tak tak. Na tohle místo se musím jednou vrátit. 

Kolem parku se rozprostírají i další pláže. Třeba Praia da Adraga, Praia das Maçãs, Praia do Guincho, nebo vzdálenější Magoitos beach. Sem se vypravíme třeba příště...

Algarve

Po několika dnech poblíž Sintry jsme se přesunuli na jih poblíž Faro. Ubytovali jsme se v krásné venkovské vile Casal da Eira. Majitelé jsou moc milí, mluví v pohodě anglicky. Mají tu tři kočičky a pejska, takže ideální pro někoho, komu nevadí zvířata. V zahradě je bazén, venkovní sezení a na tajňačku jsem jim otrhávala fíky. Tak dobrý jsem nikde neměla. Na ty snídaně pod slunečníkem jsem se těšila každé ráno. Pokoje jsou vystřižené jak z nějaké haciendy. Byla tu taková pohoda a relax, že se mi nikam nechtělo moc cestovat. 


Do Fara létají aerolinky, je to dost průmyslové město, tak nečekejte nic moc malebného, ale právě poblíž je turistické středisko Lagos, kolem kterého je rozeseto spousta kouzelných plážích a žije to tady. Najdete tu spoustu restaurací a ubytování. 

Z pláží jsme navštívili náhernou Falesia Beach, asi 5km dlouhá pláž s vysokými oranžovými útesy. Připomínalo mi to americké kaňony. Zase jsme sem jeli podvečer asi hodinku před západem. Ty barvy si budu pamatovat napořád. 

Praia da Marinha je pláž, kterou nesmíte vynechat. My se tu sice jen zastavili na chvíli, ale i tak to stálo za to. Břehy jsou poseté útesy a skalami na pláži a v oceánu, kdyby byly porostlé zelení, připomínali by pobřeží někde v Thajsku. Pokud rádi fotíte, tady si přijdete na své. Mrzelo mě akorát, že nemáme dron, z něj by byly neskutečné fotky. Tohle místo je oblíbené i proto, že je tu spousta výletních lodí, kajaků a paddleboardů k zapůjčení. Poblíž je totiž přírodní jeskyně Benagil, populární turistické místo. My jsme si to nechali ujít, protože čluny, ani kajaky tu nezastavují uvnitř, jen poblíž na fotku a pak jedou zase zpět. Ideální, pokud máte vlastní paddelboard a doplujete si sem třeba brzo ráno, ať to tu máte trochu pro sebe. 

Poslední pláž v Algarve, kterou jsme objevili, byla Praia da Amado. Dlouhá pláž oblíbená i surfaři. Ráno a večer po západu slunce je zahalená do mlhy a vypadá magicky. 


Před návratem do Lisabonu, odkud jsme letěli zpět do Prahy, jsme se na pár dní ubytovali ve vile Casa Luisandra. Pro mě je tohle místo takový malý ráj. Krásné útulné pokoje, velká společenská místnost, terasa, kde jsme si dopřávali boží domácí snídaně a hlavně bazén, který jsme tou dobou měli fakt jen pro sebe. U bazénu lehátka, sezení ve stínu, lednice na chlazené drinky a gril. Paní majitelka byla moc milá. Každé ráno ráno nám připravovala čerstvý zeleninový shot, pomerančovou šťávu a smoothie. Kromě spousty dalších dobrot, takže jsem se pokaždé nacpala, ale nešlo odolat. Tohle můžu. 


Když jsme měli bazénu dost, vyrazili jsme objevovat okolí Lagos. Hned u kanálu, který ústí do oceánu je několik krásných pláží...Praia dos Estudantes, , nebo Praia da Balança, Praia do Pinhão, Praia do Camilo. Ze všech jsou pohádkové výhledy. Doporučuju vyhlídku Ponta da Piedade, ze které můžete obdivovat skalní útvary a útesy. 


My měli na obhlídku jen necelou hodinu, protože nás čekala večeře ve vyhlášeném podniku O Perceve. Dostali jsme tip o majitelky našeho ubytování. I když zvenčí vypadá restaurace jako obyčejné bistro, místní naprosto ví, proč sem chodí. Snad nikdy předtím jsem neochutnala tak dobré ryby a mořské plody. Mají tu čerstvé humry, kraby, ústřice, mušle, krevety, rybí polévky a místní specialitu, perceves, které vypadají jak dračí nožičky. Je to prý nejdražší sea food na světě, i přes ten zajímavý vzhled, to stojí za ochutnání. Měli jsme nějaké degustační menu pro dva, kde byl mix všeho a neskutečně jsem si pochutnala. Pokud budete v Lagos, uložte se tenhle můj tip. 

Shrnutí

Portugalsko jsem si doslova zamilovala na první pohled. Je to prostě nádherná země. Mají neskutečné pláže a doufám, že je někdy příště zažiju stejně tak klidné jako tento rok. Nevěřila bych, že realita bude ještě hezčí, než všechny fotky, které jsem si ukládala. Většinou je to naopak, tady vám ale některá místa vyrazí dech a nebudete věřit vlastním očím. Dokud budou v Evropě tak zajímavá místa, daleká exotika mě neláká. 

Miluju ryby a sea food a tady si rozhodně přijdete na své. Vše čerstvé, chutné a skvěle připravené. I když jsme zkusili tu nejobyčejnější restauraci, všude uměli ryby připravit. Možná jsme měli štěstí, možná je to u nich standard. Jen tu kávovou kulturu by mohli popohnat. Pastel de nata je top, jedla jsem je každý den, nešlo odolat. Pokud milujete žloutkový krém, budou na vašem top listu taky. Myslela jsem, že Češi jsou národ pekařů, ale v Portugalsku mají snad ještě větší výběr pečiva, obzvlášť toho sladkého. Udělejte si výlet do nějakého většího Auchenu, je to takové naše Tesco. Jen mají mega výběr čerstvé zeleniny, ovoce, ryb, pečiva a to go dobrot. Ten výběr byl fakt obří, a tak jsme si v apartmánu dost často připravovali snídaně, nebo večeře. 


Doprava v Portugalsku je skvělá. Vyplatí se půjčit auto a procestovat si všechny zajímavá místa, Výhodou jsou opravdu prázdné a udržované dálnice. Takový rozdíl oproti úrovni našich silnic v ČR. Městská doprava funguje skvěle. Pokud nebudete cestovat autem, využijte místní vlaky. 

Ceny jsou dost podobné jako u nás, alespoň mi to tak přišlo, jsem zvyklá na Prahu, takže mě potěšilo, že jsme se tam během celého pobytu nenechali ničím napálit. 

Už teď se těším, kdy se sem podívám příště. Rozhodně jsme neviděli a neochutnali všechno. Portugalsko je láska i přes ten ledový oceán. Na své si tu ale díky tomu přijdou surfaři, protože vlny tu bývají velké. Byly jste tu, máte nějaké své tipy na místa, pláže, ubytování, nebo oblíbené podniky? 






You Might Also Like

0 komentářů

Like us on Facebook

Flickr Images